Ne, nejedná se o nějaký nový druh drůbeže ani o specialitu mistra kuchaře, ale o prosté šizení masožravých zákazníků. Inu zbohatnout se dá na všem.
Průměrný Čech sní každý rok 25 kilogramů kuřecího. I proto, že je považováno za nejzdravější maso. To je však často spíš mýtus než realita. Syrový drůbeží řízek, který koupíte v obchodě, se vám na pánvi smrskne na třetinu.
Výrobci totiž dokážou maso nastavit vodou. A aby ji maso udrželo, přidávají k němu ještě chemické sloučeniny či protein ze zbytků hovězího a vepřového. České zákony tohle všechno umožňují.
Na etiketě čteme nápis vyvedený velkými písmeny: Kuřecí řízky stehenní. Co je však skutečně uvnitř balíčku? Státní veterinární ústav pro Hospodářské noviny obsah jednoho takového otestoval. Výsledek? Laboratoř zjistila, že je maso o čtvrtinu nastavené vodou.
"Voda je levná, maso drahé," objasňuje docentka Kamila Míková z pražské Vysoké školy chemicko-technologické přímočarou logiku, jíž se řídí řada zpracovatelů drůbežího masa. "Dřív zbylo po uvaření z masa tak 60 procent váhy, dnes je to běžně 40 procent," dodává.
V případě masa, které laboratoř otestovala, výrobce porušil zákon, protože o přidané vodě neinformoval na obalu. Řada jeho konkurentů ale vodou "obohacené" maso prodává legálně. Stačí, aby na etiketě napsali, že je "křehčené", a v kolonce složení uvedli, že obsahuje vodu. A potom už jí můžou přidat, kolik chtějí - či spíše, kolik maso udrží. Což může být klidně třetina celkové hmotnosti.