Láska a trest

3. únor 2009 | 10.57 |
› 

Kdo by neznal příběh Romea a Julie, velké lásky s tragickým koncem. Řeknete středověk, ale něco podobného se odehrává i v dnešní době. Smutné, že.

Parvír Čačár s manželkou žijí na policejní stanici v Karáčí. Zamilovali se do sebe a vzali se bez souhlasu svých rodin. A teď se bojí, že je příbuzní zabijí.

"Musím ji chránit," říká Čačár. Rodiče manželky rozzuřilo, že se jejich dcera provdala za muže ze znepřáteleného kmene. V tradiční venkovské společnosti v Pákistánu je sňatek bez souhlasu rodičů považován za natolik vážnou urážku cti rodiny, že ji může smýt jen smrt.

Skupiny na ochranu lidských práv odhadují, že ve jménu "cti" je v Pákistánu každý rok zabito na 500 lidí, převážně žen. Oběti obvykle pocházejí z chudých venkovských rodin a zabíjejí je jejich vlastní příbuzní.

Krátce poté, co se vzali, uprchl pár z domovské provincie Sindh do Karáčí. Tady našli útočiště v těsném pokojíku v blízkosti policejní kantýny, o který se dělí ještě s jedním párem ve stejné situaci jako oni. Bojí se, že když vyjdou ven, zabijí je. Žijí tu už čtyři měsíce a nevědí, kdy pro ně bude bezpečné stanici opustit.

Podle pákistánských zvyků, které se stále dodržují na většině venkova, mohou být muž či žena prohlášeni za vyvržence, pokud se zapletou do mimomanželského sexu nebo si vyberou sami manželku či manžela. Problémy tu řeší džirgy, vesnické rady starších.

Senátor z provincie Balúčistán koncem loňského roku vyvolal poprask, když prohlásil, že zabití pěti žen, které byly zastřeleny či pohřbeny zaživa v rámci "ochrany cti", bylo projevem kmenových tradic. A nyní je senátor Sardár Israrulláh Zahrí ministrem federální vlády.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1.02 (66x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář