Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
Přidávám jednu básničku, aby nám vodník nesmutněl. Ono je to velice těžké žít sám bez spřízněné a milované osoby. A to platí nejen u vodníků, ale i u lidí. Přeji příjemnou zábavu.
Vodnice
Zelená je jako žabka,
tahle vodní panenka
Moc je krásná, říká babka,
také hbitá jak mřenka
Rozhodnutí doma padlo,
Čochtana, že uloví
Jejím věnem je zdymadlo,
tam si milý pohoví
Mladý vodník je však moula,
malý zájem projevil
V myšlenkách se kdesi toulá,
naštěstí též hodně pil
Puškvorcová ta má sílu,
jeho ostych opadá
Po lahvi už vidí vílu,
o ruku jí požádá
Ráno Čochtan hlavou kývá,
co to večer vyváděl
Pak si řekne, co mi zbývá,
na lůžko s ni znova šel
Zachráněn byl rod vodníků,
na svět přišla dvojčata
Než čůrali do nočníku,
další byla počatá