Starší si jistě vzpomenou, mladí to stále vyřezávají. Inu věčný koloběh života a lásky. Pro osvěžení paměti přidávám básničku.
Lavička
Lavička milenců, ukrytá ve křoví,
nožem je zraněná, ji to však přebolí
Chlapec tam vyrývá jméno své milé,
na vždycky zvěčnit chce, krásné ty chvíle
Tak tady lavička přes léto stála,
láska těch milenců stále ji hřála
Pak dívka s jiným večer tu sedá,
mládenec zase už ostrý nůž hledá
Nechápe lavička, co se to děje,
když třetí mládenec zas do ní reje
Tohle je divný svět, bručí si lavička
a raději přestala počítat srdíčka.