Poprava

21. leden 2007 | 21.48 |
› 

V současnosti se ve světě používá 7 základních způsobů popravování:

Oběšení – Tato forma byla používána až do zrušení trestu smrti v roce 1965 ve Velké Británii. Je všeobecně pokládána za jistou, rychlou a bezbolestnou. Nedotčená kůže a nervy nad oprátkou však naznačují, že člověk může cítit jak zařezávání smyčky, tak její rdousivý efekt. Po vydání příkazu k popravě odsouzence se pod ním otevřou padací dveře, anebo je jiným způsobem odstraněna podpora noh. Smrt je způsobena silou, která působí na tělo proti zemské přitažlivosti, tato síla po pádu vyvolá trhnutí a tím se poškodí mícha. Samotné poškození míchy většinou stačí k vyvolání bezvědomí a následné smrti, pokud to ale nestačí, odsouzenec umírá na zadušení z důvodu uzavření hrtanu. Při této metodě se přesto někdy stává, že kati musí popravu dokončit taháním za nohy visícího odsouzence. To se děje hlavně v případě, že odsouzenec upadne do bezvědomí, ale tělo je stále zmítáno křečemi a srdce ještě několik minut bije. Tato rozšířená metoda byla používána až do zrušení trestu smrti roku 1990 i v Československu.

Setnutí hlavy – Gilotina (vynalezl ji dr. Guillotin) se proslavila během francouzské revoluce, mečem padaly hlavy králů a královen v Británii. Dodnes se mečem stíná v Saudské Arábii a dalších arabských státech. I tato metoda, podobně jako věšení, bývala považována za rychlou a "humánní”. V mozku však zůstává okysličená krev, takže podle nových poznatků může mozek ještě řadu vteřin po setnutí hlavy zůstat v činnosti a registrovat bolest. Rychlost popravy záleží na přesnosti kata.

Zastřelení – Je to poměrně rozšířený způsob popravy a využívá se ho zejména v době války. Kulky vpálené do hlavy způsobí okamžitou smrt, protože zároveň dochází k masivnímu poškození a destrukci mozkových tkání. Ne vždy ovšem dokáže popravčí četa zasáhnout životně důležité orgány. Někdy dokonce někteří členové popravčí čety míří úmyslně vedle, protože nechtějí být zodpovědní za smrt člověka. Tahle poprava se dodnes používá v Čině.

Plynová komora – Jedná se o vzduchotěsnou místnost se židlí, na níž je upoután odsouzenec. Smrt způsobuje plynný kyanid. Poprvé byl tento způsob nehumánní popravy použit v Nevadě v roce 1921. Utrpení oběti je zřetelné: třes, zvracení, lapání po dechu, které trvá řadu sekund. Dodnes je tato metoda používána v několika státech USA, ale kvůli finanční náročnosti je stále méně využívána. Před popravou dostane vězeň instrukci, aby se po vypuštění plynu několikrát zhluboka nadechl a urychlil si tak smrt.

Elektrické křeslo – Poprvé bylo použito roku 1890 v New Yorku a stále se využívá ve 13 státech USA. Odsouzenec je připoután k dřevěné židli, přiloží se mu na hlavu a nohu navlhčené elektrody a zapne se proud o velikosti několika tisíc voltů. Smrt je způsobena zástavou srdce a paralýzou respiračního systému. Někdy je zapotřebí několika šoků než dojde k usmrcení. Roku 1946 přežil pokus o popravu elektrickým křeslem Willie Francis, ale o rok později měl být Francis popraven znovu, potom, co Nejvyšší soud USA rozhodl, že druhá poprava neporušuje Ústavu USA. Po spuštění proudu se tělo většinou napne a odsouzenec zvrací krev. Otcem elektrického křesla je zubař Dr. Alfred Soutwick.

Ukamenování – Tato barbarská metoda má dlouhou tradici v zemích Středního východu používá se jí zejména za sexuální trestné činy. Hovoří se o ní dokonce už v bibli. Je dodnes používána v řadě islámských států, zejména v Íránu. Odsouzenému svážou ruce a nohy a po krk ho zahrabou do písku. Hlava je pokryta rouškou. Zhysterizovaný dav poté oběť kamenuje do té doby, než ustanou výkřiky a dav usoudí, že ortel byl vykonán. Íránské zákony zakazují k tomuto účelu používat velké kameny, aby smrt nenastala příliš rychle.

Smrtící injekce – Byla zavedena v USA roku 1977 a je používána v 23 amerických státech. Je to nejrozšířenější a zřejmě nejhumánnější metoda popravy. Odsouzenec je připoután ke stolu, který připomíná operační stůl, a je mu vstříknuta látka (sodium thiopenton), po níž během 10 – 15 sekund usíná. Poté následují další, tentokrát již smrtící injekce. Jedna zastavuje dýchání a druhá činnost srdce. Pokud přípravu injekce a vpich neprovede odborník, mohou nastat komplikace. Světová asociace lékařů (WMA) však roku 1981 vydala vyhlášení, že pro lékaře je neetické jakkoliv se aktivně účastnit vykonávání vrcholného trestu mimo prohlášení popraveného za mrtvého.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1.63 (8x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře